To nejlepší z Laosu: Luang Prabang a Vang Vieng

30.04.2019

Laos je jedním z posledních komunistických států světa s vládou jedné strany a patří mezi nejchudší země v Asii. Mnoho Laosanů žije bez elektřiny, mimo města nejsou cesty a číhá zde nebezpečí v podobě nevybuchlé munice z "tajné války". Nelegální obchodování s opiem, náboženské a politické perzekuce obyvatel i mimosoudní popravy jsou stínem na tváři této jinak přátelské země, jejíž obyvatelé převážně patří k etniku "Lao". I přes pohnuté dějiny a složitou politickou a ekonomickou situaci je však Laos cestovatelským rájem.

Vang Vieng
Vang Vieng

Cesta z Barmy do Laosu

Do Laosu jsme cestovali autobusem přes Thajsko od barmského Inle Lake. Zdolat cca 2000 km veřejnou dopravou v jihovýchodní Asii není žádná legrace. Naše statistika vypadá takto: celkem 62 hodin na cestě, z toho 45 hodin v autobuse, 15 hodin čekání na přestup, celkem 9 autobusů, 3 tuk tuky, 1 stopnuté auto a 2 stopnuté motorky.

První autobus (od Inle Lake) přijel o hodinu později a zdolával horské serpentiny tak prudce, že spolucestující Barmánci za doprovodu odporných zvuků zvraceli do připravených pytlíků. Autobus nás vyhodil ve 3 hodiny ráno na temném špinavém nádraží v Bagu, kde jsme měli 2 hodiny čekat na další spoj do Myawaddy. Byli jsme strašlivě unavení, ale hejna komárů naše dvě osamocené vystrašené postavičky nenechala ani na chvíli usnout. Když přišlo vytoužené svítání a první lidé (náš autobus samozřejmě nikde), ulehla jsem na tvrdou kamennou lavičku a zavřela oči. V tentýž okamžik se však kohouti v přepravkách u mojí hlavy rozhodli ohlásit svítání. Marně jsem se utěšovala tím, že si je někdo brzy vyzvedne. Ukázalo se, že cestují stejným autobusem jako my, který přijel později o neuvěřitelných 8 hodin. Další devítihodinová cesta polorozpadlým autobusem proběhla ve znamení totální únavy, hladu (zastavili jsme jednou), vedra a rozčilování se nad místními prašnými a děravými silnicemi.

Jak nás málem zavřeli na hranicích

K thajským hranicím v Mae Sot jsme dorazili v 19:55, tedy 5 minut před jejich uzavřením. Barmský imigrační úředník nás sice rychle odbavil, ale ještě nás čekal sprint přes hraniční most. Přesně ve 20:00 jsme doběhli k zavírající se bráně do Thajska. O minutu později a museli jsme tam nocovat. Uf. Hned za hranicemi jsme se vrhli na thajské trhy a kupovali všechno jídlo, které nám přišlo pod ruku. Připadali jsme si rázem jako v jiném světě, všude bylo čisto, moderní cesty, obchody a silnice - neuvěřitelná proměna oproti Barmě. Podobné to bylo i v thajských autobusech do Khon Kaen a poté na hranice do Nong Khai jen s tím rozdílem, že je pořád zastavovali a kontrolovali thajští vojáci.

V laoském autobusu z Vientiane do Luang Prabangu to bylo přirozeně horší. Nejvíc nás překvapila obrovská žába pod naší sedačkou. Jelikož vyhlížela jedovatě, ztropili jsme povyk, který vylákal samotného řidiče. Když uviděl žábu, donesl si krabičku a zeptal se nás, jestli si žábu může vzít. Nechápavě jsme na něj zírali. Vysvětloval, že by si jí rád uvařil a snědl, pokud o ni nemáme zájem. Neměli jsme. Do teď nevím, zda si z nás dělal legraci nebo to myslel vážně. Žábu jsme mu však ochotně věnovali.

Luang Prabang

Luang Prabang
Luang Prabang

Luang Prabang je hlavní turistickou atrakcí Laosu. Městečko ležící nad řekou Mekong s překrásnými zdobenými buddhistickými chrámy a kláštery je právem zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Prohlédli jsme si zdejší svatyně, pozorovali život mnichů, plavili se po řece Mekong, navštívili džungli, vodopády a kochali se výhledy na hory. V Luang Prabangu se nám moc líbilo, jedinou nepříjemností byla přítomnost jedovatého zeleného hada přede dveřmi našeho pokoje - nevýhoda bydlení na prahu přírody.

To nejlepší z Luang Prabangu

Buddhistické chrámy a kláštery

Více než 30 buddhistických svatyní se nachází v centru Luang Prabangu na poměrně malé ploše, je tedy možné je projít pěšky. Jednotlivé zastávky jsou očíslované, do některých se platí nízké vstupné, do jiných ne. Mezi nejzajímavější patří impozantní Wat Wisunarat, nádherně zdobený Wat Sene a Wat Xieng Thong s krásnými mozaikami a 12 metrů vysokým pohřebním vozem s urnami laoských králů - ten se mi líbil nejvíc. Bavilo mě také pozorovat mnichy, kteří v luang-prabangských klášterech žijí.

Wat Xieng Thong
Wat Xieng Thong

Královský palác

Královský palác v Luang Prabangu sloužil jako sídlo krále během francouzské koloniální éry. Najdete zde tedy jak francouzské, tak i laoské prvky. Dnes se zde nachází muzeum - doporučuji ho navštívit brzy - my jsme se do něj nedostali, protože zavírá už v 15:30. 

Královský palác Luang Prabang
Královský palác Luang Prabang

Pozorování východu a západu slunce nad řekou Mekong

Západ slunce je v Luang Prabangu nejkrásnější přímo z lodě plující po Mekongu, z jedné z restaurací nad řekou nebo z hory Phousi tyčící se nad městem. Na její vrchol vede 325 velice strmých schodů. Odměnou za jejich zdolání jsou nádherné výhledy a zlatý chrám Wat Chrom Si. Cestou jsme potkali spoustu obchodnic. Pobouřila nás jedna z nich, která chtěla, abychom jí zaplatili za to, že vypustí z klece uvězněné ptáky. Otřesné, jak se někdo chová ke zvířatům pro pár drobných. My jsme si západ slunce užili raději z romantické restaurace nad Mekongem při testování laoské kuchyně a piva.

Západ slunce Luang Prabang
Západ slunce Luang Prabang

Noční trhy

Centrum Luang Prabangu každý večer před setměním ožije nočními trhy. Krásné dřevěné vyřezávané nádobí, loutky, šperky, buddhistické suvenýry, oblečení a doplňky s motivy slonů, laoský čaj, káva, koření i hadí whisky - to všechno je zde možné sehnat. V době našeho pobytu v Luang Prabangu jsme na noční trhy zavítali každý večer, protože jde o nejlepší místo na večeři. Všude se griluje, mixují se ovocné džusy, podává laoská lepkavá rýže i další dobroty. Zábavné je i samotné nakupování. Usmlouvala jsem zde na polovinu ceny krásné šaty - smlouvání je v Luang Prabangu společenskou nutností.

Trhy Luang Prabang
Trhy Luang Prabang

Tradice obdarování mnichů

Zajímavým zvykem je každodenní slavnostní předávání almužny mnichům, které probíhá v ulicích při východu slunce. Laosané mnichům darují jídlo - od rýže až po ovoce a zeleninu. Tato tradice, díky níž mají mniši celý den co jíst, zde funguje už od 14. století.

Projížďka na slonech v džungli

V okolí Luang Prabangu se nachází hned několik sloních záchranných stanic, které se starají o zvířata, jež byla zneužívána při nelegální těžbě dřeva. My jsme navštívili Elephant Village Sanctuary u vesnice Xieng Lom, k níž jsme se plavili po řece Nam Khan. Je zde možné se na slonech projet v džungli, účastnit se jejich koupání apod. Projížďka stojí 15 USD na osobu. Osobně si však nejsme jistí nezištným záměrem majitelů sloních sirotčinců, takže jsme si projížďku nezaplatili. V souvislosti s provozováním těchto "záchranných" stanic se totiž často hovoří o týrání zvířat. Ničeho takového jsme však v Laosu naštěstí svědky nebyli.

Elephant Village Sanctuary Loas
Elephant Village Sanctuary Loas

Vodopády

Nejkrásnějšími vodopády poblíž Luang Prabangu jsou bezpochyby tříúrovňové kaskádovité Kuang Si korunované mohutným 50 metrů vysokým vodopádem. Při koupání v mělkých bazéncích s tyrkysovou vodou přímo pod vodopády jsme se parádně vyřádili a osvěžili. Vstupné stojí 20 tisíc laoských kipů. V areálu se nachází také záchranná stanice medvědů. Naopak nedoporučujeme vodopády Tad Sae, jejichž areál je dost zničený a vstupné je vybíráno i v období sucha, kdy vodopády prakticky neexistují.

Kuang Si
Kuang Si

Ochutnávka hadí whisky

Ve vesničce Ban Xang Hai se vyrábí tzv. laos snake whisky. Naložením hadů, štírů nebo jiných jedovatých živočichů do rýžového destilátu údajně vznikne nápoj podporující zdraví. Pozorovali jsme proces výroby whisky - místní muži nejprve v obrovském kotli vaří bílou rýži, kterou poté v kádích zchladí studenou vodou a následně nechají kvasit v lahvích s mrtvými hady. Ochutnávku hadí whisky jsem si samozřejmě nemohla nechat ujít. Zážitek popravdě nic moc. Destilát má 50 % alkoholu a chutná spíš jako silná vodka. Lepší je černé rýžové víno, které v Ban Xang Hai nabízejí jako "ženskou" alternativu alkoholu.

Laos Snake Whisky
Laos Snake Whisky

Vang Vieng

Vang Vieng je prázdninové městečko ležící na řece Nam Song v zajetí špičatých skal a překrásné krajiny. Jde o populární místo adrenalinové zábavy. Mezi nejoblíbenější aktivity patří rafting na řece, let balonem nad horami, jízda v závodní buggy a zip-line. Samotné město na východní straně řeky tvoří pouze hostely a restaurace, ty pravé přírodní poklady se nacházejí na západní straně řeky Nam Song a jsou dosažitelné po placeném dřevěném mostě. Půjčili jsme si skútr a vydali se je objevovat. Nejkrásnější jsou modré laguny (nebo spíše přírodní bazény) pod skalami, ve kterých je možné se koupat, svištět nad nimi na zip-line, skákat do vody z vysokánských můstků a objevovat okolní vápencové jeskyně. Těchto "blue lagoon" je celkem pět. Nenechali jsme si ujít ani jedinou.

Vang Vieng
Vang Vieng

Blue Lagoon 1

Blue Lagoon 1 je nejlépe dostupná (asfaltka) a nejoblíbenější mezi Laosany. Ti zde tráví volné víkendy, ač vůbec neumějí plavat. Navlečení do záchranných vest visí na laně uprostřed laguny, skáčou z můstků nebo jezdí na tobogánu. Když jsme s Kubou skočili do vody a lagunu rychle přeplavali, hlasitě naše umění obdivovali a dokonce natáčeli na mobily. To nejlepší z první laguny je podle mě však jeskyně, která se ukrývá vysoko ve skále. Je obrovská a pyšní se mnoha stalagmity, stalagtity i zlatou sochou Buddhy. Laosanům se do obtížně dostupné jeskyně lézt nechce, takže jsme ji měli jen pro sebe.

Phu Kham Cave
Phu Kham Cave

Blue Lagoon 2

Blue Lagoon 2 tvoří několik přírodních bazénů s modravou vodou. Jde o velmi klidné a romantické místo, řekla bych nejhezčí ze všech lagun, ale kvalita vody není příliš dobrá.

Blue Lagoon 2
Blue Lagoon 2

Blue Lagoon 3

Blue Lagoon 3 je jediná laguna s průzračnou chladnou vodou, která je velice oblíbená, takže poněkud přeplněná turisty. Je zde možnost procházky do jeskyně a na vyhlídku.

Blue Lagoon 3
Blue Lagoon 3

Blue Springs

Blue Springs leží ve stínu laguny číslo 3 - jde o další pěkný přírodní bazének pod skalou vhodný ke koupání a jeskyni. Voda v laguně je však spíš zelená než modrá. Lidí je zde málo, což je velké plus.

Blue Springs
Blue Springs

Blue Lagoon 5

V době naší návštěvy byla Blue Lagoon 5 v rekonstrukci.

Vientiane

Vientiane, hlavní město Laosu, je podobné ostatním jihoasijským metropolím. Na jeho návštěvu jsme si nechali pouze půl den před odletem a bohatě to stačilo. Za vidění zde stojí krásné buddhistické chrámy v čele s Wat Si Muang, dále Patuxai Monument připomínající Vítězný oblouk v Paříži a prastará buddhistická stúpa That Dam ve vientianské historické zóně, která je sice neudržovaná, ale o to autentičtější. Vientiane je o poznání modernější než zbytek Laosu - jsou zde luxusní hotely, restaurace i některé velkolepé budovy. Přesto, nebo spíše právě proto, je lepší věnovat čas zbytku Laosu. Poslední večer jsme strávili na nábřeží Mekongu, kde se konaly živé večerní trhy. Stánkaři vybalili svoje zboží od pouťových plyšáků přes suvenýry až po laoské speciality.

Patuxai Monument
Patuxai Monument

Laoské speciality

V laoské kuchyni najdete ode všeho něco. Patrné jsou thajské, vietnamské, čínské, barmské a dokonce i francouzské vlivy z dob kolonizace. Ty se projevují především všudypřítomnými bagetami. Konečně jsme se v Asii dočkali neslazeného pečiva. :-) A jaká jsou tradiční "lao" jídla?

Hovězí laap
Hovězí laap

Laoským národním jídlem je laap neboli larb - salát z mletého masa s česnekem, limetkou, mátou, rybí omáčkou a jarní cibulkou. Maso může být kuřecí, vepřové, hovězí, kachní i rybí. Pozor však, aby bylo vařené, protože někde se laap připravuje ze syrového masa. Podává se s černou či bílou lepivou rýží v bambusovém košíčku, která nám velmi zachutnala. Správní Laosané jí "sticky rice" rukama. Nám k ní však prozíravě dali hůlky.

Kopiak
Kopiak

Nejběžnějším laoským jídlem jsou chutné polévky, které bych mohla jíst pořád. Bohatý masový vývar s nudlemi ve stylu vietnamské pho se podává s košíčkem plným máty, chilli, výhonků, zelí, fazolek a rybí omáčkou k dochucení. Dříve k dochucovadlům patřily i listy marihuany, což je dnes již zakázáno. Polévka s tenkými nudlemi se nazývá fer a s tlustými "žvýkacími" nudlemi kopiak.

Tam mak hoong
Tam mak hoong

Dalším tradičním laoským jídlem je papájový salát (tam mak hoong). Zelená nezralá papája se krájí na tenké plátky a míchá s rajčaty, chilli, solí, cukrem, limetkami a rybí omáčkou. Na papájový salát jsem se moc těšila, ale Laosané ho bohužel jedí tak neuvěřitelně pikantní, že ho normální smrtelník téměř není schopen pozřít. I já jsem to v půlce vzdala.

Masové špízy
Masové špízy

V Laosu jsou všude na ulici k dostání výtečné špízy. Na špejli vám opečou kuře, ryby (plní se různými náplněmi), vnitřnosti, párky, klobásky, batáty (mňam) a dokonce i vajíčka. Nesmí k nim chybět omáčky jako slavná laoská rybí omáčka padek ze sladkovodních ryb nebo jeow som - z chilli, koriandru, cukru, limetkové šťávy, česneku a se zmíněným padkem.

Mango sticky rice
Mango sticky rice

Nejoblíbenějším laoským dezertem je khao niew neboli mango sticky rice - lepkavá rýže vařená s kokosovým mlékem a podávaná s kousky manga či jiného ovoce. S Kubou jsme si ji velice oblíbili, protože nám připomínala český rýžový nákyp od maminky. A co k pití? Legendární je laoská káva, která je právem označovaná za jednu z nejlepších na světě.

Beer Lao
Beer Lao

Laosané si vyrábějí vlastní pivo značky Beer Lao. Údajně se učili od českých sládků, takže laoské pivo je poměrně chutné, přestože rýžové. Pít ho však Laosané moc neumí. Běžně vídáme na stole v bistru jedno lahvové pivo, o které se dělí třeba tři lidé a nalévají si ho do kelímků či skleniček od whisky s ledem.

Mango smoothie
Mango smoothie

Do čeho jsem se opravdu zamilovala, jsou laoské ovocné smoothie. Připravují je za pár korun všude na ulicích z manga, papáji, dračího ovoce, melounů, ananasu, banánů, kokosu apod. Laosané do nich vůbec nepřidávají cukr, takže jde o naprosto čistou ovocnou bombu, která je úplně přírodní a přesto slaďoučká.

Naše trasa po Laosu

Laos je tečkou našeho putování po jihovýchodní Asii. Po 65 dnech plných poznávání, zážitků, výzev a dobrodružství se už těšíme zpět domů za rodinou a přáteli do pohodlné, čisté, bezpečné a bohaté Evropy. Laos, Barma, Indonésie i Filipíny však už navždy budou mít místo v našich srdcích. Na dech beroucí krásu zdejší přírody, pláží, buddhistických svatyní, zajímavé zvyky a usměvavé lidi nikdy nezapomeneme.